CHEB - I když je teď ze židovských svátků nejblíže Chanukah a čeká nás zima a navíc pilně realizujeme další projekt Mapu židovských hřbitovů v Karlovarském kraji, máme tu pro vás malé ohlédnutí z jara a to z Pesachu.  A proč? Protože se blíží 10. listopad 2011. Toho dne, v roce 1938 byla vypálena v rámci Křišťálové noci chebská synagoga, a tak uvažujeme PROČ...

Proč taková nenávist, proč tomu nikdo nezabránil, proč se vlastně lidé lépe neznají a nepokoušejí se často svou jinakost pochopit? A tak jsme se zajímali... A vlastně zajímáme pořád...

Co to jsou ´košér potraviny´, co je to hagada, kdy se vypráví a poč, jak vlastně žili Židé na Chebsku než začala druhá světová válka? To a ještě další otázky stály včele projektu V PAMĚTI SYNAGOGY – Jak se slaví židovské Velikonoce? „Chtěli jsme přiblížit dějiny Chebu z pohledu Židů, a to interaktivní formou. Představili jsme tedy židovskou kulturu, nikoliv jen jako menšinovou, ale hlavně jako moderní a inspirativní pohled na svět a život,“ říká iniciátorka projektu Jana Kofránková z Občanského sdružení BALIME, které akci pořádalo. „Poodhalili jsme určitou mystiku, obklopující židovský národ a pokusili se zbourat mýty o tom, že se jedná jen o jakousi skupinku ´vyvolených´, která je nesnášenlivá vůči okolí. Vše jsme zasadili do soudobých reálií a zprůhlednili tuto problematiku také studentům, kteří se o židovské kultuře sice učí ve škole, ale většinou pouze v souvislosti s Holocaustem, často bez širšího kontextu – charakterem a zvyklostmi.“ Vše se konalo prostřednictvím seminářů a worskhopů. Projekt měl dvě části – školní a odpolední i večerní, otevřenou široké veřejnosti. „V rámci projektu lektoři připomínali historii holocaustu, velice stručné základy hebrejštiny – principu a zákonitostí jazyka a jeho spojení se symbolikou a každodenními povinnostmi Židů.

Následoval workshop, kde se aktivně zapojili všichni studenti. Nejprve jsme hráli interaktivní hru, která měla ukázat počátky rasové nenávisti. Rozdělili jsme studenty do tří skupin – jedni představovali nacisty, další Židy, další byli ´obyčejní lidé´. Dostali značky nalepené na záda a nikdo nevěděl, kým je. Až z chování ostatních to měl poznat…. Dostali společný úkol, který měli plnit. Hra fungovala velmi dobře, až možná více než bylo milé. Na konci hry bylo evidentní, že skupinky ´Nacistů´ se tvářily velmi sebejistě, s výjimkou těch, kteří byli evidentně rozpačití a v této roli ´nesví´, skupinka Židů vypadala velice smutně a stísněně, ale nejzajímavější byla skupinka ´obyčejných lidí´ - ti vypadali ze všech nejzmateněji. Už během ´hry´ bylo vidět, že někteří se připojují k ´nacistům´, někteří se snaží pomáhat Židům a někteří se snaží držet v pozadí – nacistů se bojí a bojí se pomáhat Židům. Vše bylo samozřejmě v rámci hry, takže nepadala žádná sprostá slova, nikdo se nesměl nikoho dotknout, ale přesto to bylo jasné. Asi nejlépe vše vyjádří tento kratičký příklad: Ani jsme ještě nenalepili všem na záda znamení, kdo je kdo, (´nacistům´ jsme lepili ´hákový kříž´, ale obrácený, aby to nebyl přímo on, i tak to ´stačilo´) a už k nám smutně přišla jedna studentka s tím, že už ví, že je Židovka. Chtěli jsme se zlobit, že si to přece neměli říkat. Ona však odvětila: „Mě nikdo nic neřekl. Stačilo, jak se na mě podívali…“

Odpoledne pak jsme připravovali obdobně laděné workshopy (bez ´hry´), kde jsme navíc připravili ochutnávku košer pesachových potravin a menší kvíz. Večer jsme pak vedli Sederovou hostinu, včetně výkladu Hagady, kterou vedl Jaroslav Achab Haidler.

Projekt byl financován z Dotačního programu MŠMT na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy na rok 2011 a Ministerstva kultury, odboru církví. Partnerem projektu byla Městská knihovna v Chebu a Integrovaná střední škola v Chebu.

O akci:

http://www.medialnicentrum.eu/index.php/mecy/594-studenti-koly-ktera-stoji-na-mist-byvale-synagogy-si-hravou-formou-pipomenou-jeji-djiny.html

Pár tipů pro PESACH:

http://www.medialnicentrum.eu/index.php/mecy/595-zubni-pasta-leky-koii-granule-nebo-va-oblibeny-jam-i-vymeteni-drobek-i-to-je-pesach.html