|
Dnes si už vůbec nedovedeme představit kulturní život v Chebu bez charismatické osoby, kterou je právě Zbyněk Illek. Narodil se 20. března 1954 v Mariánských Lázních, kde se od útlého mládí věnoval poznávání přírody a krajiny kolem Mariánských Lázní a s tím úzce souviselo i fotografování. Vystudoval pedagogickou fakultu v Plzni a později Institut výtvarné fotografie v Opavě. Fotoaparát, focení a organizování fotografických výstav, workshopů patří dnes ke každodenním činnostem sympatického chebského patriota. Má to životní štěstí, že jeho koníček je zároveň jeho profesí, kterou jako kurátor a ředitel dnes velmi prestižní Galerie G 4 vykonává od roku 1985. Zbyněk Illek nejen že organizuje výstavy renomovaných, často světoznámých fotografů, ale Illkovo nadšení stále a neúnavně vyhledávat nové talenty, nová jména pro fotografii, je obdivuhodné. Pravidelně organizuje různá setkávání a pracovní týdny mladých umělců nejen z České republiky, ale vlastně z celého světa. Je autorem mnoha multikulturních akcí nejen v Chebu, ale i v Německu či ve vzdálenějších oblastech Francie. Pro město Cheb organizuje projekt osazování prázdných nik v centru města originálními plastikami, je autorem konceptu Art Centrum Galerie 4 v historickém Špejcharu a je autorem i organizátorem multikulturního festivalu Chebské dvorky. To jsou akce, které se staly již tradičními a díky jim je Cheb známý v uměleckém světě po celé střední Evropě. Sám excelentní fotograf měl již více jak 10 samostatných výstav, účastnil se více než 20 kolektivních výstav v České republice a v zahraničí. Jeho nadšení, nápady a vysoká odborná úroveň jeho práce dává akcím, které organizuje, vysokou úroveň mezinárodního charakteru . Je nositelem výjimečného ocenění, ceny Stavitel mostů 2007, která se uděluje za ty aktivity, které vytvářejí most porozumění a spolupráce mezi Bavorskem a Čechami.
Narodil jsem se v Mariánských Lázních v roce 1954. Prožil jsem zde nádherné dětství, vystudoval gymnázium a dojížděl do Plzně na Pedagogickou fakultu, kterou jsem ukončil promocí v roce 1977. To byl také rok mého příchodu do Chebu.
1. ZDŠ nabízela učitelské místo s bytem a tak jsem 1.9.1977 nastoupil nikoli na Skalku, ale na Jánské náměstí, protože 1.ZDŠ ještě nebyla předána. Zúčastnil jsem se stěhování a v prosinci jsem nastoupil roční vojenskou službu v Uherském Hradišti. Po návratu z vojny jsem začal učit, učil jsem rád a s vervou až do doby, kdy mě bylo poměrně razantně nabízeno členství v KSČ. Už nepomáhaly ani výmluvy na malé děti (1977, 1981) a tak jsem v květnu 1982 odešel ze školství a nastoupil jako metodik pro fotografii, film a výtvarnictví v OKS (Okresní kulturní středisko) v Chebu. Tady se mi začaly rozšiřovat chebské obzory. Začal jsem poznávat herce z divadla, pracovníky v muzeu, v galerii, v knihovně, výtvarníky, fotografy a další lidi „z kultury“ v celém okrese a později kraje i republiky. Větší společenské uznání fotografie jakožto jedné z kategorií výtvarného umění mě přivedla na myšlenku vybudovat fotografickou galerii. Začal jsem na tomto přání usilovně pracovat krátce po nástupu do OKS a v roce 1985 jsme otevírali první výstavu. „Gé čtyřka“ si poměrně rychle vybudovala dobrou pověst mezi českými a slovenskými galeriemi hlavně díky tomu, že ostražité oko StB regionální galerii neměla ve svém hledáčku. V té době jsme vystavovali autory, kteří si v Praze ani neškrtli a také výstavy západní provenience, což bylo v těch dobách dost neobvyklé. Díky tomu jsme se do hledáčku StB dostali a první výslechy na sebe nenechaly dlouho čekat. Od roku 1987 jsem už žil v permanentním strachu z každého dne. Neustálý stres mi přivodil psychosomatické potíže, takže při pomoci OF v Chebu jsem byl neustále „pod práškama“. Díky MuDr. Pobežalovi jsem se naučil autogenní trénink a ten mě vyvedl z obtíží společně s rodinným zázemím a také pomocí psa a chození na ryby. Po revoluci se galerie začala orientovat na přímou spolupráci se zahraničními autory a institucemi. Začaly vznikat první mezinárodní dílny fotografie v Německu, Anglii, Francii, Španělsku, Itálii, Maďarsku. Výstavní program představoval celou řadu významných autorů z Evropy, Asie, Ameriky. Začali jsme klást větší důraz na mimovýstavní aktivity, např. Jarní párty, Nová média, Škola vidění, Barevné léto. Každá změna zřizovatele přinesla něco pozitivního pro rozvoj galerie. V roce 2003 se zřizovatelem stal Karlovarský kraj…. A vznikly Chebské dvorky – festival, který nás stojí značné úsilí, ale jeho neopakovatelná atmosféra nám stále dělá radost. V roce 2010 oslaví Galerie 4 významné jubileum, 25 let své existence. To samozřejmě stojí za ohlédnutí, ale stále se něco děje a tak je třeba se dívat kupředu. 950 let od první písemné zmínky o městě, to už je pořádné ohlédnutí, ale také výzva k tomu, abychom pouze neobdivovali historickou architekturu, ale abychom, každý podle svých možností, tu historii města spoluvytvářeli.
Další osudy čtěte v této rubrice OSOBNOSTI a CELEBRITY každé úterý . Více o projektu 950 TVÁŘÍ A OSUDŮ Z CHEBU ve stejnojmenné rubrice |
